Zámek Velké Meziříčí  

Založení meziříčského hradu je opředeno řadou pověstí a mýtů. Podle hmatatelných důkazů byl však původní hrad v Meziříčí založen v první polovině 13. století nedaleko soutoku dvou řek – Oslavy a Balinky. Prvními doloženými majiteli byli Lomničtí z Meziříčí, od kterých hrad roku 1399 získal významný muž tehdejší doby – Lacek z Kravař. Ten roku 1408 udělil městu pod hradem plná městská práva. Byl též iniciátorem stížnostního listu proti uvěznění Mistra Jana Husa v Kostnici. List byl podepsán zástupci moravské šlechty právě na hradě v Meziříčí v únoru 1415. Od roku 1447 byl hrad opět v držení Lomnických z Meziříčí. Jan ml. z Meziříčí (stejně jako Lacek z Kravař) zastával funkci moravského zemského hejtmana. Právě Jan ml. z Meziříčí započal s přestavbami někdejšího hradu na renesanční zámek. V 16. století se panství stává majetkem Pernštejnů (Vratislav z Pernštejna spatřil světlo světa roku 1530 právě na hradě v Meziříčí) a později Zikmunda Heldta z Kementu. Vdova po něm – Alina Meziříčská, dokončila přestavby hradu v reprezentační renesanční sídlo. 17. století bylo ve znamení dvou významných rodů: Berků z Dubé a pánů z Kounic. Rudolf z Kounic nechal po polovině 17. století oboru, která k zámku přiléhala, přebudovat na zámecký park. Od roku 1676 se majiteli stávají Ugartové. Za jejich vlastnictví postihl město i zámek ničivý požár. Následně byl zámek přestavěn v barokním duchu. V roce 1735 proběhl historicky poslední prodej. Panství zakoupil Leopold, šlesvicko-holštýnský vévoda. Po jeho smrti zámek získala jeho dcera Marie Eleonora, provdaná vévodkyně z Guastally a Sabionety. Zemřela tragickou smrtí roku 1760 a podle dochované pověsti je považována za bílou paní velkomeziříčského zámku. Další majitelkou byla opět žena, neteř Marie Eleonory: Eleonora z Öttingen, provdaná Liechtenstein, která byla první dvorní dámou na vídeňském dvoře. Dalšími významnými rody vlastnícími zámek v průběhu 19. století byli kromě zmíněných Liechtensteinů též Lobkowiczové. Od roku 1908 se majitelem stává František hrabě Harrach, který dokončil přestavby zámku započaté svým předchůdcem. Byl očitým svědkem sarajevského atentátu; na zámku je dodnes uchováván kapesník, kterým hrabě Harrach setřel Františku Ferdinandovi krev ze rtů. Od roku 1937 byla majitelkou Harrachova nejstarší dcera – Josefa, provdaná Podstatzky-Lichtenstein. V roce 1948 byl zámek rodině Podstatzkých-Lichtensteinů vyvlastněn a stal se tak majetkem státu. V květnu 1995 se v restitučním řízení vrátil zpět do rukou Josefy Podstatzké-Lichtenstein. Současnými majiteli zámku i velkostatku jsou její děti František Karel, Maria a Jan. Ve spolupráci s Muzeem Velké Meziříčí, které má v budově své sídlo od roku 1948, je zámek zpřístupněn veřejnosti.

Zámek Velké Meziříčí je dnes vlivem komplikovaného stavebního vývoje nepravidelnou dvoupatrovou čtyřkřídlou budovou s uzavřeným lichoběžníkovým vnitřním nádvořím. Zámek, z větší části krytý mansardovými a z části i sedlovými střechami, je hmotově sjednocen společnou úrovní korunních říms. Hlavní vstupní průčelí hledící k západu má dosud vrcholně barokní rozvrh i provedení detailů. Je obdélného obrysu, vlevo vymezené koutem sevřeným s jednopatrovým křídlem předzámčí, vpravo pak volným nárožím. Jižní boční (zahradní) průčelí zámku vyrůstá z předložené, romanticky upravené terasovité podnože, jejíž tarasní zeď z lomového kamene ztužuje čtveřice pětibokých břitových opěrných pilířů z betonu s hrotitými vpadlými zrcadly. Mezi pilíři pak tarasní zeď odlehčuje trojnásobná slepá arkáda s hrotitými oblouky. Ve druhém patře se nachází terasová arkáda novodobých toskánských sloupů na hranolových postamentech. Východní průčelí (nad řekou) je založeno na členitém skalnatém srázu zpevněném novodobou injektáží a širokým novodobým skarpem z kvádrů. Pravé nároží vyzděné podnože průčelí pak zpevňuje masivní barokní opěrný pilíř tvaru kolmého jehlanu, vyzděný z lomového kamene. Severní boční průčelí zámku (směr k dálnici) vyrůstá rovněž z výškově členitého strmého skalního podkladu, přičemž výrazná půdorysná nepravidelnost dokládá složitější postupný stavební vývoj, který zde vytvořil tři i vertikálně odlišné díly. Levý díl je vlastně bočním průčelím zadního křídla zámku, střední ustoupený díl severního průčelí vyrůstá na renesančním "mostu", jehož slepé oblouky byly vyzděny převážně z cihel dodatečně mezi zadním křídlem zámku a západním traktem severního křídla. Pravý opět předstoupený díl severního průčelí vykazuje znovu barokní úpravu.

V prvním patře zámku jsou situovány dobově zařízené reprezentační místnosti. Lákadlem pro návštěvníka může být např. psací stolek Marie Antoinetty, smuteční náhrdelník Marie Terezie či kapesník hraběte Harracha (majitele velkomeziříčského zámku), kterým byla setřena krev Františka Ferdinanda d’Este při sarajevském atentátu. Větší část prvního patra je pak využívána současnými majiteli k soukromým účelům. Ve druhém patře zámku se nachází expozice Muzea Velké Meziříčí – expozice o pozemních komunikacích, významní rodáci města, expozice mapující historii města v uplynulých 6 staletích, unikátní kubistický nábytek a přírodovědné sbírky.

Zdroj: http://www.castles.cz/

Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie
Zámek Velké Meziříčí Zámek Velké Meziříčí | fotografie

Facebook

Banner fotogalerie

BANNER

Reklama

Skyrim

Humpolák

Tetování a piercing Jihlava

sonna.com.ua